Kde se obec nachází…
Bernartice (německy Bernarditz) jsou městys ležící v jižních Čechách v okrese Písek okolo silnice Tábor–Písek. Obec se nalézá v mírně zvlněné krajině o nadmořské výšce 463 metrů přibližně deset kilometrů jižně od Milevska.
Historie
První písemná zmínka je z roku 1248. Osada vznikla kolem dnes již zaniklé tvrze. Tuto tvrz přestavěl Bernard s manželkou Dobroněhou z Kamberka roku 1293. Tvrz byla postupně rozebrána na stavební materiál v sedmnáctém století. V letech 1347–1352 byl majitelem Bušek z Bernartic. Jeho potomci měli Bernartice v držení až do husitských válek. Roku 1431 se stal majitelem zvíkovský purkrabí Mikuláš z Krchleb. Dále v roce 1477 koupil Bernartice od Mikulášových dcer Rynart z Dubu, který je v roce 1477 pánům z Lažan a na Bechyni. Tento rod držel Bernartice až do roku 1606, kdy byly prodány jezuitské koleji svatého Klimenta v Praze.[5]
Roku 1618 byli jezuité vyhnáni, ale opět se vrátili po bělohorské bitvě. Za jejich působení získala roku 1636 vesnice status městyse. Mohlo se zde vykonávat hrdelní právo. V roce 1626 jezuité přikoupili nedaleké Borovany a roku 1691 i Dobronice. Roku 1672 zachvátil obec velký požár, při kterém lehla popelem část městečka a fara. Roku 1680 se v Bernarticích odehrála morová epidemie. Dále v roce 1713 epidemie cholery, při které zemřelo a bylo pohřbeno 700 mrtvých. Roku 1748 se na území obce odehrálo kázání pátera Koniáše, načež mezi lety 1770 a 1772 zastihl obec hladomor a další epidemie moru. Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád a Bernartice připadly královskému státnímu panství v Opařanech. Roku 1795 se udál velký požár, při kterém shořela kromě domů i fara, kostelní věž a škola. Během požáru došlo k roztavení zvonu. Roku 1805 zde tábořila francouzská vojska. Rok poté po nich vojska bavorská.[5]
V roce 1825 koupil Bernartice kníže na Bechyni Pavel Paar. Roku 1837 započala stavba státní silnice z Tábora do Písku, později v roce 1851 proběhla stavba okresní silnice z Milevska do Bechyně. Za první světové války padlo na frontě 31 mužů.[5]
Během druhé světové války hrozil Bernarticím od nacistů obdobný osud jako obci Lidice,[4] kvůli přítomnosti členů československé paraskupiny Intransitive. Za aktivní pomoc, kterou obyvatelstvo poskytlo, bylo později 23 občanů obce popraveno a dalších pět posláno do koncentračních táborů.[6]
Od 10. září 2014 byl Bernartice navrácen status městyse.[7]
Bernartice již byly třikrát oceněny v krajském kole soutěže Vesnice roku: v roce 2002 se staly krajským vítězem, v roce 2013 získaly oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu a v roce 2017 zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[8]
Rodáci
- Josef Fučík – malíř
- Rudolf Hrubec – parašutista, příslušník zahraniční armády ve Velké Británii
- Rudolf Severin Krzák – parašutista, příslušník zahraniční armády ve Velké Británii
- Vlasta Kálalová – Di Lottiová – lékařka
- František Mikolášek – spisovatel
pravděpodobně vystavěl tvrz s kaplí.
Městys Bernartice se skládá z jedenácti částí na devíti katastrálních územích.
- Bernartice (k. ú. Bernartice u Milevska)
- Bilinka (i název k. ú.)
- Bojenice (i název k. ú.)
- Dvůr Leveč (k. ú. Bilinka), částí městyse od 6. prosince 2016
- Jestřebice (i název k. ú.)
- Kolišov (i název k. ú.)
- Ráb (leží v k. ú. Kolišov)
- Rakov (k. ú. Rakov u Svatkovic)
- Srlín (i název k. ú.)
- Svatkovice (i název k. ú.)
- Zběšice (i název k. ú.)
Oficiální stránky obce BERNARTICE
